Jak vznikl název Valašsko Z HISTORIE VALAŠSKA První osadníci se na dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Svůj domov zde našel rolnický lid české národnosti, tedy lid nijak se nelišící od ostatních Moravanů. Jejich národnost a kultura se stala určující pro formování specifičnosti nového regionu. V 16. a 17.století již země v údolí osadníkům nedostačovala. Mýtili proto pozemky na horských svazích a na náhorních plošinách a posléze při nich zakládali i usedlosti. Těm usedlostem se v místním jazyce říkalo paseky a jejich obyvatelům pasekáři. Ve stejném čase, spolu s pasekáři, se v moravských horách při slovenské hranici setkáváme ještě s jinými lidmi. Nepřišli z úrodných údolí, ale přesunuli se sem ze sousedních karpatských pohoří, tedy především ze Slovenska, ale také odjinud. Přihnali sem početná stáda hrubovlnných ovcí valašek, které dobře snášely drsné podmínky pobytu v horách a navíc se z jejich mléka vyráběl velmi chutný sýr, v dokladech z biskupského dvora 16.století zvaný valašský parmezán.  Tito noví osadníci se v celých Karpatech nazývali Valaši. Velmi záhy se smísili s domácím českým obyvatelstvem, zejména s pasekáři. Jejich vliv na způsob života, kulturu a jazyk byl velmi výrazný. Právě tito Valaši rozhodnou měrou přispěli k specifice lidové kultury horského i podhorského kraje východní Moravy a posléze byl tento kraj po nich i pojmenován.  Se salaši, kolibami a početnými stády oveček jsou podnes spojovány Radhošť a Pustevny. Ještě v polovině 19.století se jich na hřebenech Beskyd páslo až 15 tisíc. Pečoval o ně bača, z jejich mléka vyráběl ovčí sýr brynzu a syrovátku zvanou žinčici.  Žinčice byla také vedle výtečného klima druhým léčebným médiem, které vyhledávali pacienti s plicními chorobami v lázních, které vznikly v 19.století v Rožnově. Pastevci po zpracování mléka po večerním dojení, vycházeli každodenně z Radhoště a přilehlých kopců do Rožnova s 10-20 litry žinčice, aby je tam prodali. Lázeňští hosté se pak s pohárem převařené žinčice procházeli po parku a zhluboka dýchali vlhký vzduch prosycený pryskyřicemi. Později byla léčba doplněna o koupele a elektroléčbu. Lázeňskou historii ukončila druhá světová válka. Tvář původního Valašska - valašské dřevěnice, zahrádky, políčka, řemeslné dovednosti, zvyky a obyčeje jsou uchovány ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, o jehož založení se zasloužili bratři Jaroňkové v roce 1925. Přáním zakladatelů bylo, aby muzeum bylo živé. V duchu jejich odkazu nabízí Valašské muzeum celoroční pestrou programovou nabídku pořadů Valašského roku. Vystupují zde národopisné soubory z České republiky a lidové soubory z celého světa. Muzeum také pravidelně ožívá tradičními řemesly. V roce 1995 bylo Valašské muzeum v přírodě prohlášeno Národní kulturní památkou. Zpět